Nenechte si ujít až 127.500,- Kč na kotlíkových dotacích!

Zjistit více >>

Nejčastější chyby u novostaveb rodinných domů


Eliminace vnějších a vnitřních zdrojů

Přehřívání místností patří k základním vlastnostem pasivních domů (často i nízkoenergetických) a vyplývá z jejich extrémně nízké potřeby tepla na vytápění max. 15 kWh/m2r. To odpovídá přibližně potřebnému topnému výkonu 10 W/m2 při -15°C. Čili pro místnost 20 m2 výkon topení ca 200 W při -15°C, ca 100 W při +2°C.

Proto každé osluněné okno představuje takový zdroj tepla, který místnost téměř vždy přetopí. Nejlepší ochranou jsou automatické venkovní žaluzie, které některým lidem však vadí (pocit cely). U jižních oken se osvědčilo vodorovné zastínění oken a větrání okny (při nižších venkovních teplotách).

Elektrické spotřebiče v domácnosti se musí volit s minimálním příkonem, protože jenom zapnutí televize o příkonu 300 W znamená vždy nutnost vypnutí topení pouze v této místnosti a stejně dochází k přehřátí prostoru (ale pouze v této místnosti, neobsazené je nutno dále vytápět).

Tento jev se projevuje hlavně u lehkých staveb, u klasických ho potlačuje akumulace tepla v podlaze, stěnách a stropu.

Nejlepším řešením je instalace zemního tepelného čerpadla pro topení a přípravu teplé vody, které je až 5x levnějším zdrojem než přímotop. Ono zůstává otázkou, jaký smysl má pro úsporu nákladů na vytápění nejprve investovat velké peníze do provedení maximální tepelné izolace a utěsnění domu a následně zvolit až 5x provozně dražší přímotop nejen pro topení, ale i pro ohřev teplé vody. To stojí za zamyšlení.

Pro řešení přehřívání místností se využije zemní výměník nejen pro tepelné čerpadlo, ale i jako zdroj chladu pro pasivní chlazení v separátním zařízení. Určité zmírnění přehřívání přináší i využití zemního výměníku pro předchlazování vzduchu v rekuperaci, ale vhledem k malým objemům vzduchu to je nedostatečné.

Instalaci klasického chlazení (klimatizace) většinou znemožňuje omezení roční spotřeby primární energie u pasivních domů na max. 120 kWh/m2r.

Neúčelné větrání a suchý vzduch

Protože každý pasivní dům musí být těsný, je nutno větrat nuceným větráním s rekuperací. Hlavní škodlivinou, která by měla být brána jako parametr pro nutnost větrání, je obsah CO2 ve vzduchu. Ten je signalizací přítomnosti osob. Protože odtah vzduchu probíhá přes WC, koupelny a kuchyň, v praxi nehrozí při provozu rekuperace příliš vysoká relativní vlhkost. Možným problémem je však „suchý“ vzduch při venkovních mrazech vzniklý zbytečně intenzivním větráním v neužívaných místnostech. Je nutno si uvědomit, že pokud se např. nasává venkovní vzduch o teplotě -10°C a relativní vlhkosti 100%, tak po jeho ohřátí na +23°C se vlhkost sníží na pouhých 10%. Pokud se takto suchým vzduchem větrá delší dobu, klesá postupně relativní vlhkost až k této hodnotě. To je i ze zdravotního hlediska zcela chybné.

Ideálním řešením by bylo měřit obsah CO2 v každém místnosti a v případě zvýšení obsahu CO2 na 1000 ppm zvýšit větrání pouze v této místnosti z minimální výměny ca 0,1/hod. na ca 20 až 25 m3/h maximálního předpokládaného výskytu osob v místnosti. Větrání na výměnu vzduchu v celém domě 0,5 až 0,6/hod se jeví jako zcela nesmyslné. Příkladem může být dům s podlahovou plochou 200 m2, tedy objemem ca 520 m3. Při výměně 0,6/hod. vychází potřebný výkon rekuperace 312 m3/hod, pro 4 osoby však postačí ca 80 až 100 m3/hod. V tomto případě se jedná o zbytečný investiční náklad na výkonnou rekuperaci, v letním období o zbytečný elektrický příkon, v zimním období i o nezdravé vysušování vzduchu.

Ekonomickým řešením je rozdělení domu na „denní“ a „noční“ zónu a tomu přizpůsobit intenzitu větrání.

Velmi důležité je při návrhu si uvědomit, že žádná rekuperace není bezhlučná, pouze s větší či menší hlučností. Proto je nutno umístit rekuperační jednotku co nejdále od ložnic a na všechny výstupy instalovat tlumiče hluku – i pro sání a výfuk vzduchu ven.

Důležité je i zamezit tzv. telefonnímu efektu, tj. přenosu zvuku z místnosti do místnosti vzduchotechnickým potrubím a otvory pro přefukování vzduchu z místnosti do místnosti.

Oddělení větrání od vytápění

Do každého pasivního domu se instaluje rekuperační větrání. Z toho většinou vychází myšlenka na spojení větrání a vytápění do jednoho zařízení. Při této úvaze je nutno zohlednit:

  • Větrat je nutno v místnostech obsazených lidmi. Parametrem je většinou zvyšující se obsah CO2.
  • Obsazení lidmi znamená i zapnutí elektrických spotřebičů, jejichž topný výkon je velmi často větší než potřeba topení. Z toho plyne, že obsazené místnosti většinou není třeba vůbec vytápět.
  • V místnostech neobsazených lidmi je nutno větrat pouze minimálně, ale „maximálně“ topit, protože zde nejsou zapnuty spotřebiče.
  • Z toho plyne: Místnosti s potřebou topení není třeba větrat a místnosti s potřebou větrání není třeba topit.Spojení větrání a vytápění do jednoho systému vzduchovodů znamená plýtvání energií, významně snižuje komfort bydlení a ohrožuje zdraví obyvatel.

Další TIPy pro nízkoenergetické a pasivní domy získáte zdarma po vyplnění emailové adresy:


Základní pravidla pro pasivní a nízkoenergetický dům:

U pasivního a nízkoenergetického domu není důležitá pouze tepelná izolace a vzduchotěsnost podlah, stěn a oken. Pro psychickou a fyzickou pohodu je nutné zajistit i dobrou kvalitu vnitřního prostředí (teplotu, vlhkost a obsah škodlivin ve vzduchu).

Největší problémy jsou s „přehříváním“ interiéru domů vnějšími a vnitřními zdroji tepla a z toho plynoucí i možná potřeba chlazení.

Dalším možným problémem je „suchý“ vzduch při venkovních mrazech vzniklý zbytečně intenzivním větráním. Je nutno si uvědomit, že pokud se např. nasává venkovní vzduch o teplotě -10°C a vlhkosti 100%, tak po jeho ohřátí na +23°C se vlhkost sníží na pouhých 10% (efekt přemrzlého vzduchu). To je i ze zdravotního hlediska zcela chybné.

Vývody přívodu a odvodu vzduchu je vhodné umisťovat na protilehlých stranách místností.

Velmi důležité je si při návrhu rekuperačního větrání uvědomit, že žádná rekuperace není bezhlučná, pouze s větší či menší hlučností. Proto je nutno umístit rekuperační jednotku co nejdále od ložnic a na všechny výstupy z rekuperační jednotky instalovat tlumiče hluku – i pro sání a výfuk vzduchu ven.

Důležité je i zamezit tzv. telefonnímu efektu, tj. přenosu zvuku z místnosti do místnosti vzduchotechnickým potrubím a otvory pro přefukování vzduchu z místnosti do místnosti.

Vzhledem ke specifikám pasivního a nízkoenergetického domu je důležité vypracovat „Návod k používání domu“ tak jako je to běžné i u jiných výrobků.

Další díly bezplatného poradenství pro stavitele nízkoenergetických a pasivních domů získáte zdarma po vyplnění e-mailové adresy: